Alarm für Cobra 11 :: Zobrazit téma - PLK 5.

Zaslal: 2.9.2014 21:36

Další díl a s tím spojená další nová postava – ti zde již dlouhopůsobící možná novou postavu znají.
Varování: Míra nemravnosti - no je tu, kecal bych, kdybych řekl, že ne. Mám ale svý meze.

Délka: 2 020 slov

Novinářka
(Die Journalist)

Za určitou dobu se změnilo i uspořádání služebny jako takové – vznikla nová obří kancelář, pro všechny komisaře dohromady.
Bylo to úspornější a i sami uživatelé si to pochvalovali – odpadla ta nutnost odbíhat na druhou stranu služebny ke druhému duu.
Snad jen Pietro si vydupal (prý doslova) to, aby byl co nejblíže u Andreyina stolu, tj. co nejblíže u dveří, kudy Andrea vcházela.
Při jednom líném odpoledni tak Jan popíchnul Semira: „Co ty malý, velký kolego, už si nějakou chytil?“
Semir vypálil: „Ne, nějak nemám kliku. Všechny jsou na mě moc vysoký, nebo moc tlustý.“
To je ovšem pak dost složitý, nu.“, doplnil Jan.

Zazvonil telefon.

Do kanceláře se vřítila Andrea: „Pánové, já nechci rušit váš družný hovor, ale na A5 je docela slušná bouračka. Kteří z vás si to vezmou?“

Obětovali se Pietro a Semir.

Když dorazili na místo určení, nebyli tam ovšem sami.
Mimo řidičů zapletených do havárky, tam byla i halda čumilů z opačného pruhu, kde se zastavila doprava.
A navíc tam byla televize a novináři, kteří vehementně fotili, co šlo.
Semir se jal jednat a jednu velmi aktivní novinářku s fotoaparátem se snažil odradit.
Chytil ji za rameno a otočil ji.
Otočila se proti němu krásná blondýnka, která na něj udělala okamžitě dojem a Semir byl najednou celý mimo.
Jen ze sebe vykoktal: „Slečno, tady fotit nesmíte, raději běžte jinam.“

Ona nasadila takový ten posmutnělý výraz.
Semir jen hlesl: Víte, co, něco nafoťte, ale honem.“
Slečna se usmála a pokračovala.
Pietro se zezadu ozval: „Hele, žádný focení, Semire, odvolej jí!“
Semir jen pokýval, ale nic neudělal – to už ovšem Pietro byl otočený jinam.
Hned vedle tohoto dua se objevil jeden ze svědků nehody – Semir se s ním chvíli bavil a pak mu dal svou vizitku.
Jenže vzal dvě najednou a jedna mu spadla na zem, čehož si ovšem Turek nevšiml.

Slečna mu poděkovala, že jí tam nechal fotit, on jí také a odešel za Pietrem.
Slečna ovšem ještě opomněla jeden snímek, vyfotila jej a najednou si všimla spadlé vizitky.
Sebrala ji a odešla ke svému vozu.

Asi tak o týden později na služebně:
Pietro na Semira: „Co ta blonďatá?“
Semir dělal, že neví: „Jaká blonďatá?“
Pietro jen: „No ta, kterou si nechal fotit a nedělej že ne, já si vás pak všiml.“
Semir se uculil: „Je hezká, no, ale mladá.“
Tom najednou vyhrkl: „Jo, přesně takovou potřebuješ!“.
Semir si vedl svou: „Já ani nevím, jak se jmenuje, prosím vás a beztak už nevím, jak vypadala.“
Pietro se zvedl a šel za Andreou: „Má milá, už se ví, co způsobilo tu havárku?“
Andrea jen hlesla: „Ne, ještě ne, ale Hartmutt dělá co může – zkoumá to auto, co jí zavinilo.“

Najednou vešla…

Dieterovi spadla čelist, Hottemu div nezaskočilo, a Pietro obdivně zahvízdal, aby vzápětí ucítil bolest na levém boku, kam jej píchla Andrea propiskou.
„Hele, dej si oraz!“, s úsměvem okřikla Andrea Pietra.
„Si nemůžu už ani zahvízdat?“, obořil se Pietro.
„Můžeš, ale ne na ženy.“ dokončila kárání Andrea.

Pietro si dovolil slečnu oslovit: „Slečno, hledáte někoho?“
Slečna jen: „Ano, pana Semira Gerkhana, prosím.“
Pietro: „A vy jste?“
Slečna jen s úsměvem: „Tereza Wox, novinářka z Weltu.“
Pietro otevřel dveře a houkl na Semira: „Ta tvá blonďatá neznámá je tady a chce tě!“ a přitom se pochechtával.
Semir vylezl ven a udivil se: „Dobrý den, jak jste mě našla a co potřebujete?“

Slečna jen mile odvětila: „Našla jsem Vaši vizitku, asi vám včera vypadla.“
Semir jen: „Aha, jo, to je možný.“
Slečna pokračovala: „Vidíte, málem bych zapomněla. Jmenuji se Tereza Wox a pracuji pro noviny Die Welt. A ráda bych s Vámi natočila rozhovor.“

Semir se udivil: „Rozhovor?! A z důvodu?“
Tereza pokračovala: „Víte, začínáme s novou rubrikou „Slovo profesionála“ a vy jakožto dálniční policista byste byl ideální první díl.“ a znovu se pousmála.
„Dobře.“, souhlasil Semir.
„Jen bude třeba najít nějakou samostatnou kancelář. Máte tu nějakou?“, optala se novinářka, která se Semirovi jevila velmi půvabně.
„Nemáme, jen vyslýchací místnost.“, zastyděl se Semir.
„To je perfektní – nabyde to na autenticitě“, zaradovala se slečna.

Odešli spolu do místnosti, kde rozhovor začal, slečna postavila na stůl nahrávací kazeťák a započala rozhovor.
Asi tak po hodince novinářka kazeťák vypla.
„To je konec?“, posmutněl Semir, kterému se vidina mediální hvězdy zalíbila.
„Není, jen musím už letět, ale mám nápad – rozhovor dokončíme u mne doma.“, osvětlila slečna.
A podala mu lístek.
Semir se zdráhal.
„Nebojte, jsem svobodná, jestli máte obavy v tomto směru.“, zaculila se.
Semir jen: „To je jedno, á jsem sice také momentálně svobodný, ale jen mi to přišlo takové netradiční.“
Podal si se slečnou ruku a mladá novinářka se sbalila a odešla.

Semir se s úsměvem vracel do jámy lvové.
„Pánové, chce se mnou dělat rozhovor a u ní doma!!“, hlásil.
„Ale sorry, zklamu vás, jde jen o rozhovor, nic jiného.“, vzápětí dodal.
„A líbí se ti aspoň?“, vyzvídal Tom.
„Ale tak jo, není ošklivá.“, přiznal malý policista zájem.

O dva dny později skutečně rozhovor u ní doma dokončil.
Semir dodal: „Víte, rád bych se vám nějak revanžoval a poděkoval za tuhle šanci a vůbec za to, že jste si se mnou, byť dobrovolně, dala tu práci.“
Tereza se jen uculila: „Tak se za 14 dní stavte! – dříve to nepůjde“.
Semir pokývl.

Na služebně ze Semira kolegové vypáčili, že za dva týdny má k ní přijít znovu.
Semir jen: „ Ale já jí jdu jen poděkovat! Nic víc. Vážně.“, utvrzoval kolegy, kteří si beztak mysleli svoje.
Semir se tedy vydal na onu inkriminovanou schůzku u ní doma.
Adresu měl: „Van Der Graaf-Strasse 121“
Když dojel na místo, tak ještě před vystoupením si zamumlal: „Jen jí poděkuju a půjdu. Nic víc.“
A vystoupil.

Došel ke dveřím a zazvonil. Tereza otevřela, oděna v černých kalhotách a bílé halence a pozvala Semira dál.
„Dobrý večer.“ pozdravil Semir.
„Ano, vám také.“, oplatila pozdrav Tereza. „Posaďte se.“
Usadili se v obýváku v křeslech naproti sobě.
Tereza donesla víno a nabídla Semirovi.
Ten neodmítl, i když byl na místě vozem.

„Tak mi něco snad o sobě povíte, nebo ne?“, započala blondýnka rozhovor.
„Jak se jmenuji víte, kde dělám také, tak nevím, co bych vám pověděl nového – snad jen, že u DP jsem zhruba 15 let a dříve jsem byl ve vztahu s naší sekretářkou slečnou Andreou Schäfer, ale to je již minulostí. Žiju spokojeně sám, ale na druhou stranu musím přiznat, že být sám mne už nebaví. A vy?“, obrátil Semir směr povídání na Terezu.

Ta pokračovala: „Mé jméno již také znáte, pracuji u Die Welt, což jsou noviny prakticky o všem. Svůj přesný věk vám ovšem nesdělím – ten neříkám nikomu, řeknu vám jen, že je mezi 20. a 30. rokem. Momentálně žiji také sama, nedávno jsem rozpustila vztah s jistým panem Kellerem.
Semir se podivil: „Paul Keller? Ten právník.“
Tereza potěšena a překvapena: „Vy ho znáte?“
Semir se zachmuřil: „Bohužel ano, je to strašný trouba. Nikoho tak nafintěnýho jsem ještě neviděl. Kdyby nadutost nadnášela, už je mimo Německo.“

Tereza se usmála: „Nejste jediný s tímto názorem, takových je víc, byť já si myslela opak. Ale nezlobím se na vás, je to váš názor.“
Semir si přesedl na gauč, Tereza se usadila vedle něj.
Pohlédli na sebe.

Semir jen: „Víte, na té silnici…“.
Tereza zase: „Nu, tam na té silnici…“
A aniž by to plánovali, tak čistě náhodně souběžně dokončili: „jste se mi moc líbil(a)“.

A Semir už neudržel svůj turecký temperament na uzdě a Terezu políbil.
Ta se nebránila, spíše naopak.
Chvíli tak pokračovali, pak ovšem Tereza přestala: „Neměli by jsme, známe se jen chvíli…“.
Už to nedořekla.
Semir začal druhé kolo líbání.
Tereza sice poprvé odolala, ale tentokrát už to vzdala a snažila se partnera jakkoli vyprostit z jeho oblečení.
Semir se také činil – povedlo se mu již Tereze svléci kalhoty, a pokračoval u halenky, která skrývala pro jeho oči potěchu v podobě pevných prsou skrytých v bílé podprsence.

Už sahal na její záda, že jí rozepne, ale Tereza jej (byť rozpálená) zadržela.
„Ne tady, od tohohle tu mám jinou místnost.“, usmála se a pouze v bílém spodním prádle odešla do ložnice, jen ty její dlouhé blonďaté vlasy za ní vlály.
Semir na kuráž dopil sklenku vína, co tam měl uchystanou od hostitelky a vydal se za ní.
Tereza si na něj lehla a pokračovala v líbání.
Semirovi se podařilo podprsenku rychle rozepnout a odhodil ji stranou.
„Koukám, že v tom máte praxi.“, podotkla se smíchem Tereza.
Semir ji opáčil: „Štěstí začátečníka“.
Poté si sedl na postel, Tereza se postavila před něj a on jí pomalu a s něžností stahoval kalhotky.
Jakmile je odhodil k podprsence, Tereza neváhala, vyměnili se a jala se mu to oplácet.

Turek byl blahem bez sebe.
Někoho tak krásného snad nikdy nepotkal – i Andrea byla někde úplně jinde.
Vychutnával si každý milimetr jejího nahého těla, a v duchu si mnul ruce, že taková dokonalost se jen tak nevidí.
S jemností líbal Terezina prsa, bříško, podbřišek, hladil jí po zadečku a s radostí se prozkoumával její dlouhé vlasy.

Po několika hodinách se slastně otočil na (od teď už přítelkyni) a pronesl: „Pan Keller je blázen, že se tohoto krásného vzdal.“
Tereza si vychutnávala dozvuky milování a jen blaženě zavrněla: „Jo, asi jo…“, políbila Semira a s milým „Děkuju.“ usnula.
Semir ji asi o deset minut později následoval.

Ráno – vlastně spíše dopoledne se Tereza probrala první.
Sebrala své spodní prádlo a Semirovy svršky a naskládala mu je na gauč.
Oblékla si nové, černé, místo podprsenky na sebe hodila jen halenku ze včera a připravila pozdní snídani, kterou posléze donesla Semirovi do ložnice.

„Prosím, pane, to je odměna za ten včerejšek.“, usmála se a první pusu toho dne věnovala právě probuzenému.
Semir jen souhlasně zakýval hlavou: „Tohle si nechám líbit, tohle Andrea nedělala. Ale prý to dělá Pietrovi.“
Tereza ho ale mile vrátila do reality: „To je výjimka. Od příště je to na tobě. Ale zase ne každý den, aby to nebylo tak stereotypní."
Semir se optal: Líbilo se ti to?
Tereza mu šibalsky odsekla: „Nooo, nebylo to špatné!“
Semir pojedl, popil a optal se kolik je hodin.
Tereza mu odvětila: Bude 11, skoro čtvrt na dvanáct, proč?“
Semir se lekl: “Sakra, já už měl být tři hodiny na služebně!“

Tereza ho zachránila: „Hodím tě tam, jen se obléknu a jedeme.“

Na služebně už mezi námi třemi probíhala debata:
„Prý poděkovat – odkdy člověk děkuje přes noc?“, rýpl Pietro.
„Turci to tak dělají“, podpořil Pietra Tom.
„Vsaďte se, že bude zatloukat.“, hodil do placu Jan. „A když nebude, máte u mě každý 10 Euro.“

Semir se objevil, trochu pocuchán, ale objevil.
„Nějaká dlouhá děkovná řeč, no ne?“, začal Pietro výslech.
„No chlapi, já jí opravdu jen poděkoval, a když už jsem chtěl jít, no…“
„Tak jste skončili v posteli!“, vyprskla Andrea nečekaně.
„Noooo…“, koktal překvapeně Semir.
„Mě už se zpovídat nemusíš, já tě v tomhle znám!“, jedovatě odsekla Andrea.
Semir sklopil oči dolů a přiznal se: „Jo, pánové, spali jsme spolu, ale bylo to nečekané, ani jeden jsme to nečekali. Prostě to přišlo samo. Vážně!“
Jan se začertil a vytáhl 20 Euro z kapsy.
„Prosím, pánové!“, a podával bankovky Pietrovi a Tomovi.
„Fajn, a Pietro ti děkuje!“, zazubil se Pietro.

„A vidím, že tě už vozí i do práce.“, usmál se Tom, když viděl odjíždět bílou Octavii s logem Weltu.
„To jen dneska, musím se tam vrátit pro auto.“, vzpomněl si Semir.

„Takže spolu chodíte?“, uhodil Jan.
„Mno… asi jo… no.“ vysoukal se sebe Semir.
„Fajn, takže ti gratulujem a jelikož si čerstvě zadaný, tak jsi povinen nás nyní pozvat a zaplatit za nás.“, oznámil mu suše Tom.
„A to platí jako odkdy?“, podivil se Semir.
„Od teď!“, shodlo se jednohlasně trio kolegů.
„Tak jdem, ať to má moje peněženka za sebou.“, vzdychl Semir.

Pietro jen na odchodu Andree sdělil s polibkem, že dorazí asi trochu později, tak ať nečeká zbytečně.
Andrea: „Dobře, beru na vědomí, beztak dneska na sex a jiné podobné věci nemám ani pomyšlení, jsem ztahaná jako kotě. Užij si to.“

Pietro čapnul bundu a běžel za kolegy, kteří již byli ve voze.
Andrea se protáhla a jen suše a otráveně konstatovala: „V určitých věcech je Semir rychlej. To se klidně zdrží! Navíc nevidím mezi ní a mnou rozdíl - snad jen, že je mladší a má lepší flek!“ a pokračovala v klepání do klávesnice. "Ještě, že mám Pietra..."

…

+

často zmiňuju jako své služební auto a i jako své osobní černého bavoráka:
čili pro představu:
Služební:

Osobní:

Zaslal: 3.9.2014 10:28

Nějak si nemohu pomoci, ale nedokážu si představit komisaře v open space O_o jejich práce občas potřebuje soukromí - jak chceš vyslýchat oběť přepadení, když má vedle tebe andrea hysterický záchvat žárlivosti? Sad

nezlob se, ale vymyslel jsi velmi nepraktické uspořádání stanice, jednání s lidmi si v tomto oboru vyžaduje často velkou citlivost a věř mi, že OS na ni není dostatečně připraven.

Jestli Semirek není moc náročný. Miss 150 cm s mírami 100-50-90 mu do postele asi neskočí.

Nebohý Welt už taky šetří a má reporéry, kteří musí zároveň psát, fotit a natáčet Very Happy

hezky, že Wox udělala dojem, očividně jsi ji oproti mé verzi pohezčil, protože ta moje by spadala so Semirovy kategorie "tlustá" Razz

Pietro obdivně zahvízdal - proč si muži myslí, že je tohle lichotka? Se vší úctou, myslím, že 90 % žen tohle považuje za buranství. Doteď si pamatuji, jak v Kobře hvízdali na oběť snad dokonce sexuálního napadaní, nebo co to bylo Sad

(pak to byl asi fake, ale tehdy to nevěděli). Ale pokud andrea žárlí Laughing

Šikovná Wox, šikovná. Koukám, že tvoje verze je sebevědomý dravec.

Pf, kazeťák! Snad digi, ne? Laughing

„To je konec?“, posmutněl Semir, kterému se vidina mediální hvězdy zalíbila. - tohle mě pobavilo Laughing

Lol, ty sis půjčil i nebohého vládce všehomíra velkého docenta Kellera? Laughing

husty

No... to na to šli docela rychle Shocked

alespoň teda sice začali v posteli, ale vztah z toho je Laughing

„Tohle si nechám líbit, tohle Andrea nedělala. Ale prý to dělá Pietrovi.“ - a Semire, proč by to jako subíkovi dělala? Shocked

takové věci děláš lidem, které máš rád a ke kterým máš úctu. Fakt je neděláš těm, co se sebou nechají zametat jako ty Smile

„To je výjimka. Od příště je to na tobě." - Výborně Laughing

„Turci to tak dělají“, podpořil Pietra Tom. - Laughing

Ok, za vytočenou andreu na konci máš bod Laughing

Zaslal: 3.9.2014 11:01

O přepadení nebyla řeč - vůbec.
Ta havárka je jen "narafičená", aby se potkali - pak vyšumí do pryč. Stejně tak ten chlápek, kterému dal Semir vizitku (o toho se v pozadí děje postarali jiní, jelikož SG měl ten rozhovor...)
A ona jej nevyslýchá, jen s ním dělá rozhovor pro svého zaměstnavatele. Wink

A propos - já tam zmínil vyslýchací mistnost - čili společné prostory pánů od DP a vyslýchačka jsou dvě odlišné místnosti, od sebe vzdáleny - navíc vyslýchačka je zvukově nepropustná, nebo aspoň částečně.

Zaslal: 4.9.2014 15:09

ANO, já pochopila, že novinářka Semira nevyslýchá Laughing

ale tak nějak předpokládám, že DP různé kauzy řeší a třeba rozklepá oběť dopravní nehody asi nebude podávat svědectví v open space nebo ve výslechové místnosti, která má psychologicky působit zase jinak Smile

to si žádá ticho kanceláře, trošku příjemné uklidňující prostředí Smile

Doporučuji zmenšit ten obrázek a nahrát ho znova, bohužel teď povídka nejde číst, protože obrázek deformuje obrazovku Sad

Zaslal: 4.9.2014 17:26

Ten obrázek přísahám jsem včera dával dokonce úplně jiný - nevím, proč je tu tento.

Vůbec mě nějak jančí forum - když se chci odhlásit, tak mi to hodí (Invalid session) a musím kliknout na odhlášení vícekrát, ale pak jsem odhlášený a když se podívám na přihlášené, tak jsem pořád přihlášený - to pak samo zmizí.

Zaslal: 4.9.2014 18:39

To je divné, mám se na to zeptat Aleše?
Aby to nesignalizovalo i nějaké případné větší budoucí problémy...

Zaslal: 4.9.2014 19:07

Hele, nechám to na tobě jako šéfovi. Za mě radši jo.

Je hodně možné, že jsem jediný a je problém u mně. A hlavně začínám mít tucha, že to je připojením - stává se to od doby, co mám nové připojení (asi týden) - to původní fungovalo. Asi ti to nic neřekne - ale to původní byl CDMA modem tuším (O2) a tohle je LTE/4G hotspot (Vodafone)

Stejný trable mám i na jiném phpBB foru, kde jsem činný - tam se lognu, chvíli jsem přihlášený, ale pak kliknu na nějaké téma a ono mě to jednoduše vykopne, ale v přihlášených jsem stejně (a i tam to po nějaké době zmizí, tj. "odhlásí".)

Ale pro obě fora platí, že někdy to jede zas OK. Příště zašlu už SZ. Wink